Nezaměníš rybí omáčku za žádnou jinou pochutinu. Ni Maggi. Ni sójovku. Nevyvař si phopá (čko).
Neseškrábeš nerezovou vidličkou rýži z teflonového rejžovaru. Hezky necháš odmočiti. A vůbec – nespálíš ni zrnko rýže jasmínové.
Nevyslovíš slova „phočko“ ni „bunču“. Bún cha nikdy neskloňuješ, zvlášť hříšný je tvar „Dám si bunču.“ Dáš si limču, ne bunču. Uskloníš-li ho, pokloň se a přiznej, žes to pokonil.
Nepůjdeš si do vietnamského bistra na avokádové ani lososové sushi, nýbrž na pořádný kaprobůček nebo závitky.
Kuřecí kůžičku nevyhodíš, nýbrž s chutí dojíš.
Své jídlo neškudlíš, nýbrž se pořádně rozdělíš.
Koriandr budeš milovati a ctíti. A cítiti. Pěstuj lásku k bližnímu svému, stejně tak pěstuj i koriandr.
Pho ani zaboha neuvaříš s kulatými rýžovými nudlemi.
Vegetariánské pho nebudeš nazývati pho, nýbrž zeleninovým vývarem.
Srkati budeš.
Ne rAmen.